O mě
Odjakživa mě bavilo prolejzat všelijaký bazary a vetešnictví.
Fascinují mě staré, zdánlivě nepotřebné věci a někdy mám až nutkavou potřebu nějak je přetvářet, dávat jim nový smysl, vnést do nich nový život. Kromě nábytku a různých bytových doplňků mě vždycky bavily látky. Klasické závěsy, ubrusy, utěrky a všemožné zbytky ať už dekorativních nebo jiných textilních materiálů.
Nikdy jsem tam nedokázala takovou věc nechat, nekoupit ji. Zvlášť, když si ji vlastnoručně vyhrabete. Nejprve jsem si jima zdobila byt, šila různé potahy atd. Pak někdy v létě 2006 se zrodil nápad s kabelkama. Proč zrovna kabelky? Nevim, možná proto, že na ně mám sama slabost. Někdy mám pocit, že je doslova sbírám.
Nic nebránilo zkusit nápad realizovat.
Na podzim 2006 vznikly první kusy. Hodně mě to chytlo. Celý ten proces. Nakupování látek, navrhování tvarů, střihů, kombinací a všemožných vychytávek a zlepšováků. Pěkně jsem se na to jak se říká namotala a začala tomu věnovat víc a víc času. S pomocí paní Hanky, která moje návrhy tak pečlivě šije, jsem se postupem času naučila dost, třeba co se týče střihů, které ráda vymýšlím a měním.
V té době už jsem uvažovala nad designem webu a celé té taškařice, jak jsem tohle moje nové hobby začala nazývat.
Jednou jsem objevila v bazaru úžasný plastový mlejnek a bylo to jasné. Meleme meleme. A semeleme cokoliv. Do mlýnku se dá hodit skoro všechno. Staré závěsy, utěrky, odstřižky a na druhý straně něco vylézt musí. Třeba taška. Navíc ta jeho barva...
A vůbec... nějak mě ty barvy začaly bavit. Jako v dětství. Třeba takový fixky. Akorát mě na nich vždycky štvalo, jak s nima nejde jednolitě vybarvit plochu. To, jak nechavají vidět ty tahy. A tak byla na světě idea pro design webu. Tomášovi se to moc líbilo a hned měl spoustu nápadů, co by se s tím dalo všechno dělat. Umí skvěle kreslit a malůvkový design webu je jeho práce.
Na jaře 2007 jsem spustila web. První programing má na svědomí Danny, ale od té doby se v kódech hrabe už jen Bob. Tašky fotíme s Tomem v ateliéru agentury Dilna. S jejich další úpravou mi pomáhá paní fotografová Kristýna a Tomáš ...to aby těch Tomášů v taškařici nebylo málo.
A nezapomeňte...jak se do tašky volá, tak se z kabelky ozývá.
